Pamatuješ si, jak jsi na hřišti slítla z houpačky a rozbila si hlavu? Nechtěla jsi brečet, ale
nešlo to zastavit! Nejhorší ale nebyla ta rána na hlavě (ačkoli i ta je hrozná, kdo má pořád
zakrývat tu jizvu ofinou?!), ale to, že se ti ostatní děcka vysmála. Bylo ti jen pět, ale stejně jsi
cítila, jak kousíček tvé duše umřel, zamával pápá a odletěl.

Vzpomínáš si? Tak tohle je trauma…nezdá se ti to podstatné, ale tam někde hluboko to je.
Jako špatně vyčištěná rána po třísce. Tepe a bolí, i když se to snažíš nevnímat.

Já to vnímám za tebe. A s tebou. Není nic trapného na tom, žes nezpracovala prkotinu, co se
stala, když jsi byla děcko. Je to určující. Je to prvopočátek všeho. Vrátíme se tam, co říkáš?

Uzdravíme to…tentokrát my uděláme pápá a necháme to odfučet pryč.
Vyléčíme tu podebranou ránu. Aby ses mohla rozletět ke hvězdám. A nebála se, že za sebou
táhneš bednu dynamitu, co exploduje, jen co doletíš ke slunci. Pomůžu ti, co říkáš?“

Co všem brání naslouchat svou intuici?

Jsou strachy, bloky a traumata, vzorce, která si neseme nejen z tohoto života, ale i minulých životů. Jenomže právě tyto bloky, vzorce a traumata, která se nám nekompromisně ukazují a nastavují nám zrcadlo v naší realitě v podobě neúspěchu, chaosu a překážek. Proto je důležité být v souladu se svou duší a zpracovávat bloky a strachy. Někdy je těžké se rozhodnout a jít dál. Provedu vás k vašim cílům a na konci bude harmonie.

Pojďme se společně podívat na vaši jedinečnou energii, která se ve vás skrývá. 

Společně najdeme správnou životní cestu, ze které jste možná sešli a budete stoupat ke hvězdám.